K pořadatelskému týmu jsem se přidala loni díky přátelství se sousedkou, která v týmu již byla. Moc jsem si nevěřila, ale ujala jsem se propagace dobrovolnictví na facebooku a pár zájemkyň jsem získala, tak mi to dalo lepší pocit a energii. Přímo na festivalu jsem si vzala tři směny, hlídání v dětském koutku. Potřebovala jsem něco, co bude fajn i pro syna, který měl dva a půl roku. A jak to dopadlo? Celá hala mu byla hřištěm a byl tak šťastný mezi lidmi! Trávili jsme v hale každý den, i když jsme směny neměli. Stejně jsme byli připraveni pomoci.

Jak jsem zmiňovala, měla jsem opravdu nízké sebevědomí a povzbuzení od žen z týmu mě hodně obohacovalo. Byla radost pracovat s nimi na stejné věci. Odměnou mi byl čas s nimi, srdečné poděkování, i když ten den třeba zrovna na hlídání nikdo nebyl, také radost syna, který byl ve svém živlu, a získala jsem navíc volné vstupy na přednášky. Do festivalu se nadchnul i můj muž, který pomohl při instalaci a staral se o syna, když jsem byla na přednášce. Za to díky!

Letos táhneme opět za jeden provaz, jako rodina i organizátorský tým. Těším se, že festivalové přednášky budou plné i díky naší propagaci a práci dobrovolnic/dobrovolníků. Jsem nadšena, že jsem byla znovu oslovena k tomu přidat se k dobrovolnictví na festivalu, syna mám většího a sebevědomí také, takže se moc těším z této cesty. Mám radost za každého, kdo se k nám přidá jako dobrovolník. Vlastně každé přesdílení události, komentáře, blogu se počítá!

Přidáte se mezi naše dobrovolníky, kteří získají naši plnou podporu, možnost být součástí osmnáctého ročníku festivalu? Těšíme se na vás!